- Jak vlastně funguje nabíjení elektrokol?
- Jaký je rozdíl mezi ´zásuvkou pro nabíjení´ a ´nabíjecí stanicí´?
- Jaká je technická definice “nabíjecí stanice pro elektrokola”?
- Cenové srovnání relevantních řešení nabíjecích stanic
Obrovský rozmach elektrokol v celé Evropě – jen za loňský rok se jich prodalo přes 6 milionů kusů – přináší také potřebu infrastruktury nejen pro jízdu, ale i pro dobíjení jejich baterií.
Zatímco při dojíždění do práce má jezdec na elektrokole většinou předem danou trasu, která určitě nepřesáhne kapacitu dojezdu jeho baterie (minimálně 40 km), v případě cyklo-turistiky očekáváme, že nám elektrokolo bude k dispozici celý den – k tomu však již kapacita vestavěné baterie většinou nestačí.
Řešením je tedy nabíjení (dobíjení) baterie v průběhu dne.
Jak vyplývá z aktuálního průzkumu: většina uživatelů elektrokol je používá pro rekreační účely – jedná se o 58% majitelů elektrokol v Německu a o více než 92% majitelů v Česku.
Nabíjení mimo domov lze řešit dvěma způsoby:
Transportem vlastní nabíječky, připojenou k “veřejné zásuvce” 230V
nebo
Bez vlastní nabíječky prostřednictvím připojení k “nabíjecí stanici”
Jak funguje nabíjení u elektrokola?
Ke každému elektrokolu je automaticky dodávána nabíječka pro lithiové baterie.
Elektrokola pracují většinově (<98% v EU) s napětím vestavěné Li-Ion baterie se jmenovitým napětím 36V. Pro nabití této baterie je tedy zapotřebí adaptér, který ze střídavého proudu (AC) z běžné zásuvky 240V vytvoří stejnosměrný proud (DC), kterým se nabíjí baterie. Nabíjecí napětí je typicky 36V-42V (takže při plném nabití má baterie elektrokola až 42V, jak napětí klesá sledujete na displeji elektrokola tzv. „ubýváním čárek“).


Rychlost, jakou se baterie nabíjí záleží na nabíjecím proudu (Ampéry) a od něj závisí příkon nabíječky (Watty). Čím rychlejší nabíjení, tím je třeba vyšší příkon a též je větší trafo, kondenzátor i chladič nabíječky – a tedy její vyšší hmotnost i objem samotné nabíječky.
Vzhledem k finančním úsporám na straně výrobců elektrokol je většina e-kol vybavena nabíječkou poskytující max. nabíjecí proud 2A. Nabíječky pro elektrokola s výstupem 2A mají hmotnost od 0,3 – 0,6 kg. V ideálním případě se z ní elektrokolo za 1 hodinu dobije o 84 Watthodin (2A x 42V) – stačí to na cestování? Přes noc lze takovou nabíječkou dobít baterii do plné kapacit bez problémů.
Pokud má majitel elektrokolo s baterií o kapacitě 500 Watthodin (což je dnes v podstatě nejnižší kapacita nabízená na trhu) za 1 hodinu takto dobije necelých 17% baterie.
Pro dobíjení elektrokola “mimo dům”, na cestách, se tedy tato malá (někdy též nazývaná “cestovní”) nabíječka nehodí, protože dobití baterie o smysluplnou kapacitu pro další jízdu trvá příliš dlouho.

Je proto výhodnější mít nabíječku s vyšším výstupním proudem. Libovolnou baterii pro elektrokola na trhu lze nabíjet proudem až 4A (při napětí 42V). Nabíječka 4A/42V je však podstatně větší a typicky má hmotnost 0,7 – 1,2 kg. Jedná se tedy o zátěž, kterou většina cykloturistů není ochotná s sebou běžně vozit.
Existují i typy baterií, které lze dobíjet rychleji (až 6 nebo 8A), ale zde je třeba vždy používat nabíječku od výrobce baterie, nabíječky mají vždy přes 1 kg a nelze to povazovat za univerzální možnost.
Nabíjení Vlastní nabíječkou, připojenou k “veřejné zásuvce”
Vlastní nabíječku a baterii je třeba propojit se zásuvkou 230V. Zkušenosti majitelů elektrokol jsou rozdílné: někteří majitelé restaurací a bister jsou ochotní nechat majitele elektrokola nabíjet, jiní to požaduji považují za nežádoucí riziko.
Pro nabíjení je vždy třeba vyjmout baterii z kola, což není u všech typů e-kol s rámovou baterií snadné.
Existuje několik řešení, kdy je zásuvka veřejně poskytována přímo pro účely nabití elektrokola, například vestavěná do konstrukce stojanu na kola, nebo venkovní zásuvka na zdi. Někdy jsou taková řešení též chybně označována za “nabíjecí stanice pro elektrokola”, kterými nejsou.
Použití vlastní nabíječky u veřejné zásuvky má některá úskalí, které by si měl její provozovatel uvědomit:
- Manipulace se zásuvkou nízkého napětí 230V může být pro uživatele nebezpečná, pokud tato není vybavená správně fungujícím proudovým chráničem. V případě úrazu uživatele elektrickým proudem může být odpovědnost na provozovateli zásuvky.
- Připojenou nabíječku nelze v místě nijak ochránit před možností odcizení. Je tedy třeba, aby majitel elektrokola byl po dobu nabíjení v bezprostředním okolí. V případě odcizení žádají někteří majitelé elektrokol náhradu škody (cena nabíječky od 1.500 do 5.000 Kč dle typu) po provozovateli zásuvky.
- Až na speciální modely nejsou nabíječky elektrokol určené pro provoz ve venkovním prostředí. V případě deště, nebo i vyšší vzdušné vlhkosti, při nabíjení z venkovní zásuvky může snadno dojít nenávratnému poškození nabíječky.
Ukázky veřejných 230V zásuvek – někdy chybně označených jako
“nabíjecí stanice”:



Lepším řešením – v případě nabíjení s vlastním adaptérem – je takzvaná “nabíjecí skříň”: konstrukce vybavená uzamykatelnými boxy se zásuvkou 230V, kam lze umístit vlastní nabíječku a baterii. Relativně nízká frekvence využívání tohoto typu nabíjení (je více rozšířeno např. v Německu) je dána tím, že drtivá většina uživatelů elektrokol nemá u sebe klíčky, které jsou třeba k vyjmutí baterie z elektrokola a proto – ani když veze vlastní nabíječku – nemůže zařízení využít.
Příklady skříní pro nabíjení baterií z Německa i z ČR:


Určité typy baterií elektrokol (v ČR se jedná o cca 15% z celého počtu e-kol v provozu) nejsou kompatibilní s “nabíjecími stanicemi” a proto jsou jejich majitelé odkázáni na využití veřejných zásuvek a vlastních nabíječů (případně s sebou vozí “rezervní” baterii.
Na mnoha místech v Česku vznikly v posledních letech tzv. nabíjecí sloupy se solárním panelem, které jsou výrobcem – společností JD ROZHLASY s.r.o. (Ledeos) zástupcům obcí a měst v pozici investorů, prezentovány jako “Solární multifunkční dobíjecí stanice pro elektrokola”.
Nejedná se však o “nabíjecí stanici” jak je vysvětleno níže, ale pouze o 1 nebo 2 veřejné zásuvky, které, jak bylo uživateli elektrokol otestováno neumožňují dobíjení elektrokol s nabíječkami výkonnějšími než 2A (je to dáno příliš nízkým výkonem měniče).
Prakticky tak tyto sloupy nelze pro nabíjení elektrokol “mimo dům” vůbec využít a velmi vysokou finanční investici do tohoto zařízení (v řádu 250 – 350 tis. Kč za kus) nelze doporučit.
Příklad nabíjecího sloupu Ledeos a informace o výkonu zásuvky:


Typická rychlá nabíječka elektrokola 4A/42V – min. příkon je 190W.
Na zásuvce 230V s max. 1.3A je nefunkční.
Běžná 230V zásuvka má jištění na proud 10A nebo typicky 16A.
Typická pomalá nabíječka elektrokola 2A/36V – min. příkon je 90W.
Tato nabíječka se na nabíjecím sloupu spustí, pokud bude nabitá baterie ve sloupu, ale nabíjecí výkon zcela není relevantní pro potřebu nabíjení na cestě.
Nabíjení bez transportu nabíječky prostřednictvím “nabíjecí stanice”.
Za nabíjecí stanici lze označit každé zařízení, které umožňuje dobití baterie elektrokola napřímo kabelem – stejnosměrným proudem (DC-DC). Majitel elektrokola tak může nabíjet buď prostřednictvím vlastního nabíjecího kabelu a nebo nabíjecího kabelu, který je k dispozici u nabíjecí stanice. Narozdíl od vlastní nabíječky má nabíjecí kabel typicky jen 50-70 gramů a lze jej vozit stočený kapse nebo brašně na elektrokole.
Na rozdíl od elektromobilů nejsou (a mnoho let jestě nebudou) výrobci elektrokol vázání žádným jednotným standardem pro nabíjení baterií a tak se na trhu vyskytuje několik desítek typů nabíjecích konektorů pro baterie elektrokol. Prakticky je jich v Česku využíváno max 15 typů konektorů.

Někdy jsou veřejnosti typy nabíjecích konektorů chybně interpretovány jako značky výrobců motorů, případně jako modely značek elektrokol, to je však velký omyl. Až na výjimku – výrobce motorizační sady Bosch E-bike, jehož baterie jsou vždy stejné a lze aktuálně nabíjet dvěma typy nabíjecích konektorů: Bosch a Bosch Smart, nelze hovořit o žádném standardu – “Bafang”, “Yamaha” atd.. Takto prezentované informace svědčí o velké neinformovanosti konkrétního poskytovatele zařízení nebo služby.
Najdeme typy nabíjecích stanic, které mají nabíjecí kabely pro elektrokola pevně připojené k tělu nabíjecí stanice. Výhodou může být okamžitá dostupnost nabíjecího kabelu, ale bohužel převažují nevýhody tohoto řešení:
- Díky pevnému umístění kabelu lze nabíjet pouze takové typy elektrokol, pro které jsou nainstalovány odpovídající nabíjecí konektory (většinou pouze 2-4 typy), což zásadně snižuje počet podporovaných modelů baterií elektrokol.
- Dochází bohužel velmi často k vandalizaci visících nabíjecích kabelů – k jejich poškození či ustřižení.
- Při dlouhodobé expozici kovových částí na nabíjecím kabelu dochází ke vzdušné oxidaci a korozi. Většinou je nabíjecí kabel nutné po jedné sezóně vyměnit za nový.
Příklady nabíjecích stanic s pevně umístěnými konektory:



Nabíjecí stanice pro elektrokola s výměnnými kabely nabízí zásadně vyšší variabilitu. Díky výměnným kabelům s nabíjecí koncovkou, která odpovídá typu baterie elektrokola lze nabít více typů baterií a ochránit stanici funkční.
Je obvyklé, že majitel elektrokola, který častěji využívá síť nabíjecích stanic si nabíjecí kabel, odpovídající jeho typu baterie zakoupí, nebo mu jej výrobce elektrokol a poskytne jako součást příbalu kola, případně jako doplňkový sortiment.
Příklady nabíjecích stanic s nástrčnými konektory:



Nutností pro využití nabíjecí stanice je dostupnost nabíjecích kabelů. Typicky provozovatel nabíjecí stanice umožňuje zápůjčku nabíjecího kabelu, ať už fyzicky, nebo formou samoobslužného zařízení.
Ukázka nabízených nástrčných nabíjecích kabelů pro systém Bosch:


Ukázka skříně pro nabíjecí kabely:


Podávejte se, jak server MAPY.CZ odlišuje Kategorie:
“Nabíjecí stanice pro elektrokola”
Více o plánování trasy na elektrokole s využitím portálu Mapy.cz se dozvíte na stránce Jak používat Powerbox.
Data která se objeví v profilu na mapy.cz (a v dalších mapových portálech) obsluhujete prostřednictvím Powerbox.cloud, které je denně aktualizuje.
Mapu nabíjecích stanic si zobrazíte zde na adrese www.chargebike.cz
Technická definice “nabíjecí stanice pro elektrokola”
V říjnu 2020 byla vydána evropská technická norma pro Rozváděče nízkého napětí ČSN EN IEC 61439, Část 7: Rozváděče pro použití ve zvláštních podmínkách – nabíjecí stanice pro elektrická vozidla. (Low-voltage switchgear and controlgear assemblies electric vehicle charging stations – AEVCS).
Tato norma definuje funkce pro nabíjecí stanice obsluhované laiky (např. zasunutím elektrického zařízení do zásuvky a jeho vytažením ze zásuvky), pro venkovní instalace pak je vyžadováno krytí alespoň IP44 podle IEC 60529 (ČSN EN 60529). Stupeň ochrany musí být přitom také zajištěn, když jsou do rozváděče připojovány napájecí přívody.
Z toho vychází požadavek na shodu s ČSN EN 61000-1-2: Elektromagnetická kompatibilita (EMC) bezpečnosti elektrických a elektronických systémů s ohledem na elektromagnetické jevy.
Veřejně přístupná nabíjecí stanice pro elektrokola musí splňovat požadavky obou těchto a jim nadřazených technických norem a jejich soulad doložit protokolem z akreditované zkušebny.
Cenové srovnání nabíjecích stanic pro elektrokola
(stav červen 2023, zdroj: veřejné ceníky firem)
eBIKE BOX mini (econec / ejoin s.r.o.)
Počet realizací: 25
Nabíjecích pozic max 5 + 1x 230V
Tělo stanice 1691,00 EUR + Bosch 4A 242,00 EUR+ Shimano 2A 176,00 EUR+ UNI 103,00 EUR 2x, nabíječky pouze 2A
Vzdálené ovládání: Ne
Celková cena ve srovnatelné konfiguraci: 2.557 EUR (63.925 Kč bez DPH)
POWERBOX.one 6P (powerbox.one s.r.o.)
Počet realizací: 420
Nabíjecích pozic max 6 +2x 230V
3x UNI, 2x BOSCH, 1x Shimano – vše nabíječky 4A + 2x 230V
Vzdálené ovládání: Ano via Cloud APP, zdarma
Celková cena ve srovnatelné konfiguraci: 1.979 EUR (49.475 Kč bez DPH)
BikeEnergy (MEGAtimer GmbH)
Počet realizací: 1460
Nabíjecích pozic max 4, vše nabíječky 4A
Univerzální nabíjení i pro systémy e-bike s komunikací
Vzdálené ovládání: ano, cena neznámá
Celková cena ve srovnatelné konfiguraci: 6.368 EUR (151 367 Kč bez DPH)
Srovnání ceny za jeden nabíjecí port:
Bike Energy – Point 4: 37 841 Kč za jednu nabíjecí pozici, včetně komunikace
eJoin – eBIKE BOX mini: 10.654 Kč za jednu nabíjecí pozici, bez komunikace
POWERBOX.one – 6P: 6.184 Kč za jednu nabíjecí pozici, včetně komunikace